Všechno to začalo na jaře roku 2018, kdy jsem se snažila zoufale najít nějakou brigádu při škole. „Děkujeme, určitě se vám ozveme.“ Padalo častokrát z úst potencionálních zaměstnavatelů. Jak to tak ale bývá – nikdo se nikdy neozval. Rozhodla jsem se tedy prošmejdit téměř každý portál nabízející přijatelnou brigádu.
Jakožto velkému fandovi filmů a seriálů se mi zamlouvala brigáda v kině – chodit se dívat na filmy zadarmo, to by bylo něco pro mě! Vyplnila jsem krátký dotazník a netrvalo dlouho, než se mi ozvali s pozváním na pohovor. Na pohovor jsem chtěla přijít připravená, proto jsem si dopředu načetla něco o brigádě v Cinema City. Při mém pátrání na netu jsem ale narazila převážně na záporné recenze 
, negativa, komentáře s obecnou kupou špatného o práci v kině. Uff, na samotný pohovor jsem proto šla s velmi smíšenými pocity… Celý pohovor proběhl ale v přátelském a kamarádském duchu 
. Po krátké domluvě jsem byla zařazena na popcornový bar.
Než jsem měla první samostatnou směnu, vše jsem si mohla vyzkoušet a osahat, prošla jsem zaškolením. Musím poctivě říct, že někdy to je na baru pěkný fičák, ale poznala jsem tu spoustu skvělých lidí a velmi dobrých přátel. Nebudu lhát, když řeknu, že po směně budete posypku šunka-sýr 🍿 smývat úplně z každé části svého těla a popcorn vám brzo přestane chutnat… A hlavně si člověk taky nemůže chodit na filmy jen tak zadarmo, jak by si všichni mohli myslet, ale i nějaké ty výhody se samozřejmě našly: volňásky za odměnu či poukázky na bar.
Zhruba po půl roce jsem dostala nabídku dělat pozici supervisor „Brigády v kině“ a podílet se tak na chodu, či provozu kina. 🍀 I když si možná někteří řeknou, že je to jednoduchá práce a zvládl by ji každý, tak opak je pravdou. Mnohokrát nastaly situace, při kterých si člověk musel zachovat chladnou hlavu a použít starý dobrý selský rozum. Nepracovalo se však jenom během našich směn, mnohdy jsme si „práci nosili domů“ a řešili ji i přes svůj volný čas. Být supervisorem nebyl žádný med, ale odměnou za ty všechny potíže a starosti mi byl vděk ostatních a také i drobná pochvala, že svou práci dělám dobře.
Jak se však říká, všechno jednou skončí, a to samé platí i o mém působení na pozici supervisora. Bohužel mi ve škole nastalo krušné období projektů, seminárek a neuvěřitelného drilu. Rozhodla jsem se proto dát raději přednost školním povinnostem před samotnou brigádou. Neodešla jsem však z toho každodenního kolotoče nadobro, kino mám prostě ráda – vrátila jsem se zpět na místo barmanky, kde jsem svou „kino cestu“ započala.
A jaké vlastně poselství chci tímto článkem předat dále?Pokud váháte nad brigádou v kině, rozhodně se nebojte a skočte do toho rovnýma nohama! Nenechte se ovlivnit negativními ohlasy a komentáři, na které narazíte na internetu – dejte na svůj vlastní rozum a úsudek. Není to sice práce po každého, ale pokud chcete pracovat v příjemném kolektivu mladých lidí, naučit se něco nového do života a v rámci kontroly kvality popcornu sem tam nějaký ochutnat, tak je práce v kině přesně pro vás….
březen 2019
E.
